Historie salsy

V 60. letech minulého století se velká vlna rytmů sloučila s jazzem. Nový styl bylo potřeba pojmenovat a tím i odlišit, aby se mohl prosadit a byl nezaměnitelný. Bylo zvoleno jméno salsa. Toto slovo mělo stimulovat kapely, aby ze sebe dostaly co nejvíce energie a podaly maximální výkon během vystoupení.

Salsová hudba má určitou strukturu, stavbu, uspořádání: úvod, zpěvnou fázi, rytmickou/bicí fázi zvanou Montuno, další zpěvnou fázi a závěr. Zvolání jako „Oye, Si, Como“ slouží pro oznámení změny fáze, zvláště v montuno, která je nejenergičtější.

Rytmy a hudba Francie, Španělska a amerických kolonií.

Jedna z přechodných forem salsy je Contradanse, kterou tancovali ve Versailles. Odtud přešel nový žánr do Španělska a již ve 14. století se dostal do Karibiku (Haiti a La Havana) pod názvem Contradanza. Další složkou původní salsy jsou africké rytmy, které měli ve svých náboženských rituálech otroci přivážení do ameriky. Původní rytmy byly zachovány díky otrockému ztotoženění původních božstev s křesťanstvím.

Příchod salsy na Kubu

Při vzniku salsy hrála značnou roli imigrace z Haiti na Kubu. První imigrační vlna zavedla Contradanta Criolla, což je varianta nesoucí původní africké znaky v uspořádání a provedení rytmu. Druhá vlna imigrace v polovině 19. století přispěla ke zrodu Son Cubano.

Africké rytmy a kubánská hudba

Vokální tradice a rytmy bubnů jsou hlavní součástí náboženských a sociálních zvyků v Africe. Významnou roli hraje rozdělení hudebnosti. Jeden z muzikantů hraje specifický, jedinečný rytmus (kadenci) – La Clave, zatímco ostatní společně tvoří rytmickou směs. Nejběžnější základní rytmy jsou Claves de SonClaves de Rumba a Claves de Samba, všechny odvozené od afrických rytmů.

Chór-Pregnon odráží dědictví náboženských rituálů, kde zpěvy byly určeny náboženskému nebo sociálnímu vůdci.

Na Kubě se formy hudební skladby lišily podle regionu. Na východě (Oriente) se hudba skládala z rytmické posloupnosti jednoduchých akordů doprovázených improviovanými tóny podle clave. Západní Kuba byla více evropská. Hudební nástroje byly podobné těm, které známe z francouzských kapel. Tento vliv umožnil zavedení jazzu v kubánské hudbě.

Když se Kuba stala nezávislou kolonií, v hlavním městě La Havana se společnost rozdělila do sociálních vrstev. Vyšší společnost – bílé pleti – se klonila k evropštější variantě, zatímco východní (Oriente) styl patřil nižší společnosti – černým.

Mísení vlivů v kubánské hudbě

Typický styl tance Contradanza se dostal k Habaneras (tanec, orchestr hrající chachacha) což vedlo k přeměně od skupinového na párový tanec. Individualizace tance připravila půdu pro začlenění afrických pohybů. Prolínání kultur v tanci bylo lépe přijímáno nižší společností, než vládnoucí vrstvou.

Severoamerický vliv v době vlády Batista přispěl k vystupování amerických umělců, což umožnilo další vliv jazzu při vývoji salsy. Mambo jako žánr byl uznáván od 40. let 19. století. Chachacha hráli Charangas, díky čemuž si zachovala své koření. Velká změna byla zavádění Conga. Všechny tyto styly se ve světě velmi rychle rozšířily.

Historie salsy v Kubě po r. 1959

Embargo USA vůči Kubě nezabránilo úniku nových rytmů, jako SongoMozambique, ale omezilo účast Kuby v celosvětovém dění. Vznikla tak dalši tři nová střediska salsy: New York, Miami a Columbie.

V New Yorku přistěhovalci z Puerto Rica opustili svou folkorní hudbu jako Bomba nebo Pplena a dali přednost afrokubánským rytmům. Miami byla častým cílem kubánských emigrantů, kde se salsa stala symbolem vysněné Kuby bez Castra. V Columbii byla salsa obohacena díky rozvoji rytmiky a místním talentům.

Kuba připravila další přínos pro salsu: TIMBA.

„LA TIMBA ES LA QUE MANDA EN CUBA“

Historie salsy - Fania All Stars

V roce 1971 Fania All Stars vyprodali Yankee Stadion

[Steward, Sue (2000). “Salsa: Cubans, Nuyoricans and the Global Sound” str. 488–489].